Schistosomy – obyvatelé cév
V mé lékařské praxi bylo několik pacientů s diagnózou hemangiom jater (cévní nádor o veliksti od 10 do 20 cm), kteří byli doporučeni k operaci odstranění nádoru. Ve své době jsem měla tu odvahu vzít je do kurzu očištění a očisty a posílení organismu. K všeobecnému překvapení se v důsledku provedených kurzů tyto nádory výrazně zmenšily a ty malé (do 5 cm) zcela zmizely. Byli zde také pacienti s polypózou močového měchýře, u nichž se po očistných a ozdravných opatřeních výrazně zlepšil stav sliznice močového měchýře a při cystoskopii byly nalezeny již jen ojedinělé polypy. Mně osobně byly tyto pozitivní případy příjemné, ale až do konce pochopit patogenezi regrese těchto jevů jsem nedokázala.
A pak se objevuje metoda diagnostiky parazitů, a to diagnostiky nejrůznějších forem existence a vývoje každého jejich druhu (VRT). Objevila se možnost určovat, kdo způsobuje křečové žíly jater, jícnu, průdušnice, průdušek, okruží střeva, interpretované jako nádory nebo hemangiomy; kdo vyvolává nádory v játrech, slezině a dalších orgánech, kto tvoří polypy v močovém měchýři, cysty v ledvinách, vaječnících.
Klinická praxe (Muž, 57 let. Hemangiom jater? Schistosoma haematobium)
Přichází pacient 57 let, k smrti vystrašený, již připravený zemřít a předem si stanovil diagnózu – rakovina jater. Při ultrazvukovém vyšetření mu zjistili nádor jater charakteru hemangiomu (cévního). Diagnostikuji ho metodou VRT a zjišťuji postižení jater, křečové žíly naplněné vajíčky helmintů – Shistosoma haematobium (schistosoma).
Pacient nechtěl tak jednoduchému vysvětlení příčiny onemocnění vůbec věřit a obrátil na onkologickou kliniku. Tam byla provedena doplňující diagnostika, po níž ho onkologové uklidnili, že rakovinu nemá. Diagnostikovali hemangiom jater. Na otázku o možné schistosomióze pokrčili rameny. Předepsali jsme mu antiparazitární léčbu, očista organismu… Uplynuly 2 roky. Člověk je živ a zdrav.
Další příklad z praxe. Pacient 62 let se stížnostmi na časté močení, bolesti v oblasti konečníku. Na UZV byl zjištěn nádor močovodu a prostaty. Byla navržena operace odstranění nádoru močovodu. Diagnostikou VRT bylo zjištěno postižení schistosomami haematobium močového měchýře, prostaty, žilní pleteně prostaty, společné kyčelní žíly a žíly močovodu s rozvojem varixů. Předepsaná specifická antiparazitární léčba a očistčné procedury výrazně zlepšily stav pacienta. „Nádor“ močovodu a prostaty zmizel, boj se schistosomózou močového měchýře pokračuje.
Pacient 53 let se upozornil se stížnostmi na časté močení, pálení, bolesti, zčervenání pohlavních orgánů, které ho trápily po dobu 20 let. Návštěvy lékařů, léčitelů, očista organismu, opakované hladování odebíralo akutnost patologického stavu jen na čas. Poté se všechna tato vyčerpávající utrpení vracela a dále vyrážela organismus pacienta.
Diagnostika VRT ukázala, že dochází k postižení schistosomou haematobium (vajíčky a páry – sameček a samička) močového měchýře, prostaty, žil pohlavního orgánu, močovodu, pánevní pleteně, konečníku, anusu. V močovém měchýři byly zjištěny ojedinělé polypy.
Byla předepsána antihelmintikum léčení, i již v první dva týdny pacient pocítil výrazné zlepšení.
Časem nám začínalo být jasné, že prováděná očistitelná a ozdravná opatření a nespecifická léčba, zaměřená nikoli na prvotní příčinu – původce, ale na příznaky onemocnění, nemohou člověka zcela vyléčit. Ozdravná opatření vedla k tomu, že organismus sám začal pomáhat vypuzovat červy schistosomy. Část z nich však zůstávala a při rozmnožování opět přivedla tkáně do patologického stavu. Proto pouze díky diagnostice VRT může komplex léčebných opatření při znalosti prvotní příčiny-původce přinést dobré výsledky.
Kdo jsou schistosomy
Schistosomy jsou skupina helmintů, které mají patogenní účinek na lidský organismus a způsobují onemocnění schistosomózu. V závislosti na místě jejich lokalizace se rozsahují 4 druhy. Při diagnostice VRT se však někdy zjišťuje jeden druh, ale postižení jsou mnohotná, v různých systémech organismu. Proto je zde rozdělovat je na 4 druhy neúčelné, protože to pouze komplikuje popis.
V roce 1843 popsal japonský lékař Fudžii nemoc způsobenou schistosomou, doprovázenou zvětšením jater a sleziny. Bilharz v roce 1851 diagnostikoval schistosomu při průjmu a hematurii (přítomnosti krve v moči, stolici). Manson v roce 1898 a Kacurada v roce 1904 diagnostikovali schistosomu ve střevě. Títo autoři nacházeli dokonce anatomické rozdíly mezi druhy schistosom.
Avšak to, jakým druhem bude člověk postižen, závisí na klimatu, náchylnosti k onemocněním určité lokalizace a na tom, jaké zaměření schistosom mu dědičně předali rodiče. Proto se dále budeme zabývat skupinami onemocnění, nikoli parazity.
Podle odhadů WHO (údaje z roku 1980) trpí schistosomózou na světě přibližně 200 milionů lidí. Myslím si, že ve skutečnosti je takových lidí výrazně více – nejméně 500 milionů, ale drtivá většina nakažených nemá ani tušení, že má schistosomózu. Kolik žen trpí nevyléčitelnými cystitidami, které se navzdory collargolu, protargolu podávaným společně s prednisolonem, hydrokortisonem, kenalogem do dutiny močového měchýře nikdy neztratí navždy! Navíc tito paraziti (stejně jako mnozí jiní) přecházejí i na jejich děti, takříkajíc dědičně. Nedávno jsem se setkala s jedním z takových případů.
Klinická praxe (Dítě, 1,5 roku. Nádor u kostrče, chemoterapie)
Roční a půl dítě. Podle slov matky se chlapci v oblasti kostrče objevil nádor o velikosti asi 1,5 cm. Onkologové při pozorování tohoto nádoru elektronovým mikroskopem uviděli v lumen cév jakési bílé tečky. Nemají však žádnou ostražitost a nijak to nespojují s postižením cév jakýmikoli parazity. Navíc získávají k tomuto nádoru postoj jako k zhoubnému. Dítěti dávají 3 kúry chemoterapie. Jelikož je chemoterapie silný jed, nádor se přirozeně zmenší na 5 mm. Dítě však plešatí, imunita klesá. Dítě je malátné, vyčerpané. A onkologové plánují v chemoterapii pokračovat…
Schistosomy pronikají do cév a ucpávají je, čímž vytvářejí nádorovitá ložiska. Oblast kostrče je jedním z preferovaných míst lokalizace schistosom. Konečník je vybaven rozsáhlou cévní pletení přiléhající ke kostrči. Proto se velmi často právě tam objevují schistosomové nádory nebo abscesy, vředy či píštěle. Správná a včasná léčba schistosomózy může člověka ušetřit operace a chemoterapie.
Polypy, polypózy, endometritidy, endometriózy, recidivující písek, ledvinové kameny, recidivující pyelonefritidy, cystitidy, prostatitidy, nádory, píštěle v oblasti kostrče – to vše může být výsledkem postižení schistosomami.
Schistosomy jsou červi odděleného pohlaví. Každý pár může vyprodukovat 300 až 3000 vajíček denně. Vajíčka mají ostny a jsou schopna prorazit a projít nejen tkáněmi močového měchýře, dělohy, jater, sleziny, plic, žaludku, střeva, ale i stěnami krevních a lymfatických cév. V místech nahromadění parazitů a jejich vajíček se ucpává lumen cév a vývodů, což vede k tvorbě křečových žil, cyst, nádorů.
Kladení vajíček je zřejmě zřídkakdy nepřetržitým procesem. Obvykle k tomu dochází pouze v obdobích, kdy je vysoká pravděpodobnost setkání s dalším hostitelem pro obnovení cyklu svého vývoje. Byla zaznamenáno, že vajíčka schistosom vycházejí z těla převážně močí a většina larev se z vajíček „líhne“ ve vodních nádržích v létě, za horkého počasí (proto se právě roční období doporučuje pro provádění rozborů).
Aby schistosomy zahájily svůj vývojový cyklus, musejí se dostat do sladkovodní nádrže, kde z nich vycházejí brvité larvy-miracidia, které pronikají do měkkýšů (plžů) – mezihostitelů.
V těle měkkýšů probíhají cykly nepohlavního rozmnožování za vzniku tzv. sporocyst, které dávají vzniknout generaci ocáskatých larev (cerkárií). Denně ze nakaženého měkkýše vychází několik tisíc cerkárií. Do človeka pronikají kůží při koupání a ústy při pohlcení nebo pití vody.
K nákaze tedy nejčastěji dochází při koupání a při práci ve vodních nádržích, kde žijí měkkýši (mezihostitelé některých druhů). V téže nádrži se obvykle koupou zvířata, včetně toulavých, a také potkani, kteří jsou přenašeči vajíček schistosom a přispívají k jejich šíření.
Mladí paraziti procházejí cestu od kůže a střeva lymfatickými a krevními cévami přes plíce a srdce, aby se dostali do jater, a teprve v játrech dospívají, kde se následně páří. Dále v závislosti na druhu migrují proti proudu krve do žil močového měchýře, ledvin, vrátnicové a okružní žíly, kde kladou vajíčka. Někdy se v koloniích usazují v úzkých místech a tvoří křečové žíly, žilní uzly.
Délka života schistosom v lidském těle činí desítky let. Aby vajíčka schistosom opustila člověka a pokračovala ve své infekční činnosti, mohou se díky ostnům samostatně pohybovat stěnami cév jakýchkoli orgánů – do močového měchýře nebo do střeva a následně se vylučovat močí nebo stolici.
V čem tedy spočívá patogenní účinek schistosom na lidský organismus?
Prvním je mechanické poškození tkání orgánů a cév helminty a jejich vajíčky s ostny, až po hluboké vředy a proděravění. Okamžitě dochází k infekci postižených orgánů, protože parazity doprovázejí různé mikroby, viry, prvoci, houby atd.
Následuje otrava (intoxikace) orgánů jedy – produkty látkové výměny, rozpadu, úhynu helmintů. A konečně – celková intoxikace organismu enzymy vylučovanými přísavkami a vajíčky schistosom. Zde je typický klinický příklad postižení schistosomami.
Klinická praxe (Muž, 39 let. Cysty jater a ledvin, doporučení operace)
Pacient 39 let se na nás upozornil s žádostí o diagnostiku v prosinci 1999 s opakovaným doporučením k operaci odstranění cyst jater a ledvin. Z anamnézy se dozvídáme, že se před 3 lety koupal v znečištěné nádrži, po čemž se u něj objevil svědění kůže, vyrážky a rány na kůži. Při návštěvě lékaře mu byla stanovena diagnóza – alergie. Kožní proces odezněl, ale objevily problémy s močením, bolesti v podbřišku, v bederní oblasti. Léčili ho antibiotiky, klinické projevy střídavě progredovaly a regredovaly. V březnu 1999 při dalším vzplanutí bolestí v bederní oblasti byly zjištěny: cysta až 15 cm v játrech a cysty 5 a 7 cm v ledvinách. Onkologové navrhli neodkladnou operaci. Pacient operaci odmítl a začal se léčit sám očistou organismu a šťávovou terapií. Po 6 měsících bylo na UZV zaznamenáno zmenšení cyst téměř na polovinu. Navzdory zmenšení cyst onkologové stále trvali na své diagnóze. V prosinci 1999 se muž s opakovaným doporučením k operaci odstranění cyst jater a ledvin upozornil k nám na diagnostice.
Výsledky diagnostiky metodou VRT: zjišťuje se onemocnění – schistosomióza. Postižené orgány: játra a ledviny s tvorbou cyst, močový měchýř, slezinná žíla, dolní dutá žíla, konečníková žilní pleteň, vrátnicová žíla. Globální vyčerpání imunity.
Pacientovi byla předepsána antiparazitární léčba. Stav pacienta se zlepšil, stížnosti na časté močení a bolesti v bederní oblasti vymizely po dvou týdnech. Léčba a sledování pokračují.
Na tomto příkladu je zřetelně patrné nákaza helminty – schistosomami (cerkáriemi) při koupání a postupný rozvoj patologického procesu až po tvorbu křečových žil – cyst, a také se potvrzuje správnost stanovené diagnózy a předepsané léčby.
Oblíbená místa lokalizace schistosom jsou močopohlavní systém, vzácněji játra. Někdy si však vybírají cévní pleteně v místech zúžení hrudní dutiny.
Bohužel v domácí vědecké literatuře je zmínek o schistosomách velmi málo, proto bylo nutné informace sbírat po střípcích v ruské a dostupné zahraniční literatuře.
Čím více se člověk zabývá praktickou diagnostikou, tím častěji vyvstávají pochybnosti o správnosti knižní teorie, a to o možnosti nákazy schistosomami pouze prostřednictvím vodních nádrží. Pravděpodobně přece jen existují nějaké cesty dědičného přenosu schistosom a nákazy člověka od člověka.
Podívejme se na další příklad z praxe.
Klinická praxe (Dítě, 7 let. Noční pomočování, angíny, celá rodina)
Matka s dítětem přijely zdaleka. Podle slov matky se dítě ve vodních nádržích nekoupalo, akvária v domě neměli. Dítěti je 7 let. Stížnosti na noční pomočování od narození (enuréza), nevolnost, bolest hlavy, neustálé angíny, záněty vedlejších nosních dutin. Punkce čelistních dutin přítomnost patogenních mikrobů neukazují. Ohnutí žlučníku od narození. Bolesti páteře.
Diagnostikou VRT se u dítěte zjišťuje schistosomióza s postižením močopohlavního systému, gastrointestinální žíly malé pánve, nosní dutiny, mozku a míchy (obr. 13).
Z anamnézy otce se dozvídáme – enuréza do 8 let, v současnosti problémy s močovým měchýřem, prostatou, bolesti v bederní oblasti, chronická cholecystitida, enterokolitida. To znamená, že u dítěte se rozvíjí stejný klinický obraz. Otec na diagnostiku bohužel přijet nemohl…
Obr. 13. Postižení Mansonovou schistosomou žil jícnu (pohled zezadu)
Schistosomy – problémy nejen s urologií
Výše jsem již uváděla, že schistosomy bývají čtyř druhů. Pokud však nebudeme zabíhat do detailů jejich anatomie, ale zobecníme onemocnění podle preferovaných míst lokalizace parazitů, vzniknou tři takové skupiny.
• Postižení gastrointestinálního systému (Mansonova schistosoma).
• Onemocnění močopohlavního systému (schistosoma haematobium).
• Ektopická schistosomióza.
Střevní schistosomatóza
Při vzplanutích se mohou objevit bolesti břicha, střídání zácpy a průjmů. Následně, v průběhu onemocnění, začínají převládat známky postižení žlučníku a tlustého střeva. Postižení střev s rozvojem mnohačetných polypů způsobují krvácení, meteorismus, úbytek hmotnosti. Postupně se vyvíjejí divertikly (ztvrdnutí), je možná částečná nebo úplná střevní neprůchodnost.
Jak vidíte, popsané klinické projevy: krvácení, ztvrdnutí, střevní neprůchodnost, úbytek váhy – zcela odpovídají onkologické diagnóze. A nikoho nenapadne při takovém klinickém obrazu hledat vajíčka schistosom a někdy na to už ani „není čas“. Krvácení a střevní neprůchodnost vyžadují okamžitý chirurgický zákrok. Nejdůležitější v tomto případě je – ani po provedené operaci nenechat člověka s cejchem „rakovina“, ale hledat a nacházet příčinu, původce.
Schistosomy a močopohlavní systém
Bývá postižen především druh Schistosoma haematobium. V pozdních stádiích se projevuje vylučováním krve na konci močení (hematurie) a je doprovázeno bolestmi v bederní oblasti, enurézou, poruchou močení, celkovou slabostí, alergickými projevy. Enuréza a hematurie se však nemusejí objevit. Onemocnění se rozvíjí pomalu, skrytě, s nejasným celkovým obrazem. U žen jsou možné poruchy menstruačního cyklu, potraty. U mužů – impotence, méněcenné spermapozoidy. Průběh onemocnění často komplikují bakteriální infekce, což vede k hydronefróze (onemocnění ledvin způsobené poruchou odtoku moče z pánvičky, často diagnostikované jako rakovina ledviny), nefrolitiáze (ledvinovým kamenům) a urosepsi s fatálním koncem.
Neobvyklá schistosomatóza
Bývají zaznamenána postižení „zprostředkovaná parazitováním v místech, jež nejsou pro výskyt helmintů typická – takzvaná ektopická schistosomatóza. Onemocnění může vznikat v důsledku náhodného přenosu vajíček schistosom (nebo vzácněji dospělých červů) krví do různých neobvyklých míst, jako je kůže, mozková tkáň nebo mícha, s rozvojem odpovídající symptomatologie“[25].
Z výše uvedeného vyplývá, že schistosomová postižení mohou imitovat nejen onkologická onemocnění, ale mohou vyvolávat i cévní mozkové příhody, infarkty, tuberkulóze podobné postižení plic a různá onemocnění míchy.
Klinická praxe (Žena. Cévní mozková příhoda, moč z krve (Uzbekistán))
Jednou, když jsem ještě pracovala v Uzbekistánu, musela jsem pečovat o pacientku po cévní mozkové příhodě, která byla 12 dní bez vědomí a ochrnuta. 12 dní jsem vedla boj o její život všemi dostupnými metodami: farmakologickými (vnitrozilními a vnitrosvalovými injekcemi), akupunkturní reflexoterapií, terapií SU-JOK, homeopatií, prováděním každodenních očistných procedur střev (po 6 litrech tekutiny), bodovou a klasickou masáží. Kromě toho jsem jí každý den proplachovala katétrem močový měchýř roztokem protargolu. Složení vypouštěného obsahu močového měchýře pro mě bylo dlouho záhadou. Proč místo moči tekla téměř čistá žilní krev: 2 dny – tmavé barvy, téměř černá s příměsí hnisu, 3 dny – „čistá“ žilní krev. Nádor močových cest u ní dříve diagnostikován nebyl, ale onemocnění močopohlavního systému u ní pozorovali už od dětství. Až 5. den se moč při proplachování začala projasňovat. 14. den pacientka nabyla vědomí. Do té doby provedené procedury vedly ke značnému zlepšení, pokles obličeje zmizel, hýbala rukama i nohama a již za půl měsíce se začala samostatně pohybovat po pokoji, za další měsíc – samostatně secházela a vycházela do 3. patra. Ale proč byla místo moči krev? Na tuto otázku nedokázal nikdo odpovědět. Někteří lékaři říkali, že nejspíše v důsledku rakoviny ledviny.
Za půl roku došlo k opakované cévní mozkové příhodě, žena ležela 3 dny sama a zemřela. Při pitvě žádné onkologické onemocnění v těle zjištěno nebylo. Závěr byl stručný – cévní mozková příhoda. Bylo zaznamenáno, že z uší vytékal hnis.
Celé tři roky mě neustále trápila otázka: proč bylo v moči tolik krve?! Až s možností diagnostikovat helmintózy, zejména schistosomatózu, jsem pochopila odpověď na tuto otázku. Byl to právě ten případ atypického rozšíření schistosom, které kromě močopohlavního systému postihují i mozek a vedou k cévní mozkové příhodě. Vědět to dříve a zapojit do léčby antihelmintickou terapii, bylo by možná možné se fatálnímu konci vyhnout…
Akutní stádium schistosomatózy při nákaze všemi druhy probíhá stejně: horečka, malátnost, slabost, bolesti hlavy, dermatitidy – při průchodu cerkarií (ocáskovitých larv) kůží; přes plíce – kašel s hustým hlenem, někdy vykašlávání krve. Zvětšení jater, sleziny, lymphadenitidy, výskyt zvětšených lymfatických uzlin na různých místech, nejen obvyklých krčních, podpažních, tříselných, ale i mediastinálních, bronchiálních, mezenterických atd. To znamená změnu složení krve, onemocnění trávicího traktu, močopohlavního systému, prudký pokles imunity.
Klinická praxe (Muž, 45 let. ICHS, adenom prostaty, uzliny v tříslech)
Přibližně s takovouto symptomatikou přijel pacient (45 let) se slovy: „Nemám sílu, mám pocit, že umírám, příčinu nemohou najít, léčba u všemožných lékařů proběhla…“
Z anamnézy: nemocen půl roku, odstraněna pravá tříselná lymfatická uzlina, histologicky – tuková tkáň. Poté se zvětšily mnohé tříselné uzliny, objevil se dostatek lipomů. Pacient užíval antibiotika: ciprolet, cipefillon, riboxin a další léky. Klinická diagnóza – ICHS (ischemická choroba srdeční), adenom prostaty, chronická enterokolitida.
Stížnosti na výraznou únavu („sotva plete nohama“), bolesti u srdce, dušnost, pálení v hrázi, bolesti v podbřišku, potíže při močení, hubnutí, skvrny na kůži. Podle stížností a klinických projevů – schistosomatóza všech druhů (močopohlavní, střevní, plicní, kožní), vleklý akutní proces.
Diagnostika ART (vegetativní rezonanční test) předčila všechna očekávání, doslova mě ohromila. Odhalily se schistosomy – jak vajíčka, tak dospělí jedinci – nejen v orgánech, ale i ve všech částech aorty: břišní, hrudní, v aortálním oblouku; v cévách – vnitřní krkavici, věnčité, bazilární, pažní, společné krkavici, karotickém sinu, vnější krkavici, střední mozkové tepně, celiakální tepně, stehenní, slezinné, v cévách jater. Generalizace schistosomatózy!
Zahájili jsme antischistosomovou léčbu na rezonančně-frekvenčním přístroji a již po dvou dnech pacient nechodil, ale běhal po Moskvě. Síly mu přibývaly, lymfatické uzliny se zmenšovaly. Dušnost a bolesti u srdce přestaly, po pěti sezeních pacient neměl žádné stížnosti na špatný zdravotní stav, ale lipomy ještě zůstávaly. Zdržet se pro pokračování léčby nemohl a s doporučeními odjel domů.
Ale jak je nepředvídatelné postižení helminty, tak nepředvídatelné je i chování pacientů. Poslední den se u nás v Centru setkal ještě se čtyřmi návštěvníky. Všichni měli diagnózu stanovenou na klinikách: maligní melanom, metastazování. Již stihli podstoupit několik chirurgických operací, ozařování a kurzy chemoterapie. Při ART byl u dvou zjištěn generalizovaný proces trichinelózy s převažujícím postižením krčních a podpažních lymfatických uzlin, u dvou – generalizovaný proces schistosomatózy s převažujícím postižením tříselných lymfatických uzlin. V Centru úspěšně podstupovali léčbu. Náš pacient po rozhovoru s nimi náhle rozhořčeně namítl, proč mu nestanovili diagnózu – maligní melanom. Vysvětlila jsem mu, že kdyby šel k onkologům, dostal by tuto „vytouženou“ diagnózu. Ale zato po ozařování a chemoterapii by k nám nepřijel sám, ale přivezli by ho na nosítkách, a možná by to už vůbec skončilo cévní mozkovou příhodou, infarktem nebo paralýzou, protože u něj byla diagnostikována právě ta ektopická schistosomatóza s postižením cév, mozku a míchy.
Proč se tedy v naší lékařské literatuře píše tak málo o schistosomatóze a proč praktičtí lékaři v Rusku fakticky nic o tomto onemocnění nevědí? S největší pravděpodobností to lze vysvětlit tím, že podle vědeckých údajů byla zařazena do skupiny tropických helmintóz. Zároveň se však píše, že případy schistosomatózy jsou registrovány v 73 zemích; ohniska nákazy se nacházejí mezi 38° a 35° jižní šířky. Nicméně území ohnisek nákazy má tendenci se neustále rozšiřovat v důsledku migrace obyvatelstva, provádění irigačních prací, budování vodních nádrží, mělnění řek, zúrodňování močálovitých půd, rozsáhlé výstavby chat (používání stojaté vody k zalévání, mytí nádobí, pití).
Proto by všichni lékaři v Rusku měli být ve střehu a mít na paměti možnost onemocnění člověka schistosomatózou, zejména při chronických nevyléčitelných procesech močopohlavního systému, zjištění jakýchkoli cyst, polypóz vnitřních orgánů a také cévních nádorů.
Rozbory moči a stolice na „vajíčka červů“ je nutné provádět častěji, zejména v obdobích vzplanutí – v jarních a podzimních sezónách (nejlépe, jak si pamatujete, za úplňku). Ke stanovení diagnózy pomáhá cystoskopie (přístrojové vyšetření močového měchýře). Lze provádět testy RPHA, ELISA s krevním sérem pacienta.
Toto onemocnění je poměrně rozšířené. Podle naší statistiky ze všech pacientů, kteří podstoupili diagnostiku ART v našem Centru, je schistosomatóza zjištěna ve 20 % případů.