Jmenuji se Michal a je mi 28 let.

 

Začal jsem uvažovat o tom, že napíši svůj příběh asi před pár týdny, ale tak nějak jsem to odkládal a znáte to, jak to je když se něco odkládá. Musí někdo přijít a trochu Vás „popohnat“. Tentokrát to byla moje poradkyně v oblasti alternativní medicíny. Ještě než začnu, tak bych chtěl jen na úvod zmínit, že nejsem žádný dealer nebo ten, kdo píše na zakázku jak už to tak bývá. Nemám ani žádný finanční prospěch z toho co budu psát. Pouze chci, aby se můj příběh dozvědělo co nejvíce lidí trpících cukrovkou a to především cukrovkou 1. typu ( diabetes 1. typu).

 

Byl přelom listopadu a prosince roku 2010, kdy jsem si začal všímat, že něco je jinak než obvykle. Začínal jsem pozorovat, že musím častěji chodit močit, mám docela žízeň a cítím se unavený. Pak ještě takový divný nakyslý pocit v ústech. Ale nevěnoval jsem tomu nějak moc pozornosti. Tak trošku jsem obecné znalosti ohledně cukrovky měl a věděl jsem, že ten kdo má tuhle nemoc chodí často na záchod a má žízeň. Na druhou stranu jsem si říkal že žádnou nadváhu nemám a skoro každý den sportuji! Takto jsem se vnitřně utěšoval a snažil se myšlenky na tuhle nemoc zapudit. Bohužel někdy kolem svátků se můj stav začal zhoršovat a když musíte jít třeba 7x za noc na záchod, tak je to docela nepříjemné a už tak unavené tělo se moc nevyspí. Stále jsem si myslel že tento stav silou vůle překonám a snažil se ještě intenzivněji sportovat. Bohužel můj stav se nezlepšoval, ba právě naopak. Navíc jsem zhubnul asi 10 kg během pár týdnů. Začátkem ledna mě už bylo jasné, že musím jít k lékaři a nechat si potvrdit moje zlé tušení.

 

Zašel jsem si k obvodnímu lékaři, kterému jsem popsal svoje potíže a podezření na diabetes. Za pár vteřin mě lékař píchl do prstu a na glukometru se ukázalo 16,2. Začínající lékařka se viditelně zhrozila a už mi objednávala sanitku. Nebudu vypisovat detaily, ale v nemocnici si mě vzal na starost jeden pan diabetolog a snažil mi být něčím jako psychickou oporou. Ale také mě ujistil, že je nutné aplikovat inzulín pery, případně pumpou doživotně. Tenkrát jsem si asi nějak moc neuvědomoval jaké následky může toto onemocnění mít a bral jsem to celkem sportovně.

 

V nemocnici jsem byl v kostce seznámen se zásadami diabetické diety a byla mi nasazena léčba pery a v nich analogový inzulín novorapid jako bolusová dávka před jídly a levemír jako dlouhodobý. Výsledky testů ukázaly, že naštěstí ledviny a další orgány jsou v pořádku a nedochází k vylučování bílkovin při močení. Po měsíci se dávky ustálily novorapidu (bolus) na 7 jednotek před hlavními jídly a 23 jednotek levemíru (bazál). Vystřídal jsem několik diabetologických poraden a nakonec jsem zůstal tam, kde jsem neměl problém s předepsáním proužků na které jsem jako diabetik 1. typu měl nárok. Jak jsem zjistil není to všude samozřejmostí a pan diabetolog dokáže být velice nepříjemný, když zjistí, že jste použili více jak 3 proužky za týden! Mimochodem standartně je třeba se měřit 4x denně a jednoznačně vždy před spaním. Ono takové zaspané noční hypoglykémie nejsou žádná legrace. Tohle ale pana doktora zas tak netrápilo. Pro zajímavost diabetik 1. typu má nárok na 1000 proužků ročně hrazených zdravotní pojišťovnou.

 

Nakonec jsem skončil v Hradci Králové kde jsem neměl žádný problém s proužky a dokonce i pocit že některým lékařům na mě a mém zdravotním stavu záleží. Začátkem roku 2012 jsem přešel z per na pumpu, což bylo určitě pro mě přínosem. Především jsem ocenil o něco větší volnost. Musím zmínit i to, že jsem se snažil poctivě dodržovat dietu a jak bylo v mých silách, tak jsem jedl potraviny s nižším nebo nízkým glykemickým indexem. Je také pravda že kompenzace diabetu byla vždy výborná a glykovaný hemoglobin jsem měl vždy pod 4,5%.

 

Byl únor roku 2012 a kolegyně z práce mi doporučila vyzkoušet služby jedné poradkyně v oblasti alternativní medicíny. Říkala, že umí skoro nemožné věci a když se objednám, tak mi třeba pomůže. V duchu jsem si říkal: „To je zase nějaká šarlatánka co chce ze mě vytáhnout peníze, ale nemám co ztratit“. Telefon vzala dcera která jí vypomáhá. Ptal jsem se jí jestli se má smysl objednávat, když mám cukrovku 1. typu, což je jak je známo je nevyléčitelné chronické onemocnění. Ujistila mě, že to smysl určitě má a dílčí výsledky už má i u pětiletého hocha se stejnou nemocí. To vzbudilo mojí zvědavost a objednal jsem se. Měl jsem projetý skoro celý internet kde jsem hledal nějaké klasické i alternativní možnosti jak se této nemoci zbavit. Bohužel jsem se k ničemu významnějšímu nedopátral. A teď mě bude někdo říkat, že se dá něco dělat? To si teda zodpoví dávat takové plané naděje.

 

Na prvním sezení mi paní poradkyně řekla, že v tuto chvíli pro mě moc nemůže udělat, ale že by toto onemocnění mohl způsobovat parazit, ale ať přijdu koncem března, kdy bude mít přístroj (jak jsem později zjistil jednalo se o F-SCAN TOUCH), který mě projede od hlavy k patě a budeme chytřejší. K druhé návštěvě jsem se donutil až v půli června, kdy jsem se dočetl v nějaké diskusi paradoxně o ptačí chřipce i o cukrovce a Huldě Clark, která objevila u 100% lidí zasažených cukrovkou (bylo jedno jakého typu) parazita s názvem motolice slinivková (eurytherma pancreaticum). Ale znáte to, papír snese všechno a nemůžu přeci věřit všemu. Dále jsem se někde na internetu dočetl postřeh paní Ing. Bláhové o tom, že ze své praxe v oblasti alternativní medicíny zjišťuje, že některé autoimunitní onemocnění způsobují paraziti a pokud dojde k jejich odstranění, tak se zastaví i autoimunitní proces. Vzhledem k tomu že cukrovka 1. typu je autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém omylem napadá beta buňky slinivky břišní, byl jsem nedočkavý zjistit jestli opravdu tohoto parazita mám. Pokud by se našel, pak by se to shodovalo s poznatky Clarkové, a když by se zlikvidoval, mohla by se zastavit i autoimunitní reakce. Došlo mi, že to by mohla být ta správná cesta, takže jsem zvedl telefon a objednal se.

 

Návštěva u příjemné paní poradkyně dopadla tak, že kromě jiných motolic byla opravdu objevena i eurytherma pancreaticum, která se hojně vyskytuje u přežvýkavců a jiného dobytka. Nejspíše jsem ji do sebe dostal z nějakého nedodělaného masa nebo mléčného výrobku který nebyl řádně pasterizován. Dále se našly i takové „radosti“ jako borelie, chlamydie, kandidy, parazit vrtejš velký atd. Protože problému a nezvaných návštěvníků bylo opravdu nemálo, rozhodl jsem se pro zakoupení frekvenčního generátoru SUPER RAVO ZAPPER. Tento generátor jsem koncem června vzal i na dovolenou do Řecka, kde jsem měl dostatek času poctivě „zappovat“. Po dovolené jsem si objednal knihy od Clarkové abych se dozvěděl více.

 

8. srpna jsem dorazil na přeměření a kupodivu po motolicích ani památky. To samé chlamýdie a borelie. Vrtejš velký zůstal, ale to bylo po právu, protože jsem ho nezappoval. Už pár dní jsem pozoroval poměrně nízké glykémie a když jsem si dal ještě ten den během sportu hroznový cukr, na doplnění sacharidů, tak jsem si všiml toho, že se nedostavila taková kyselá pachuť v ústech, která se objevuje pokud si diabetik dá něco s vyšším glykemickým indexem a nepošle si inzulín. Před spaním jsem měl glykémii 5,3 a tak jsem se rozhodl pro experiment. Odpojil jsem pumpu a měřil se každé 2 hodiny, abych v případě potřeby zapojil pumpu. Glykémie se držela ve slušných číslech a až ráno jsem naměřil 7,7. Rozhodl jsem se, že pumpu ještě nezapojím a budu se snažit jist pokud možno jídlo s co nejnižším glykemickým indexem a to hlavně luštěniny a celozrný chleba. Bylo mi jasné že nemůžu chtít zázraky po slinivce, která byla systematicky likvidována imunitním systémem skoro 2 roky a to nemluvě o tom jaký dopad má na metabolické procesy v těle aplikování inzulínu. Nakonec jsem pumpu už nezapojil. Zjistil jsem, že pokud opravdu sním kolem 60 nebo 70 gramů sacharidů k hlavnímu jídlu, tak mám hladinu glykémie velice slušnou. A to mezi 7 a 8,5 zkrátka jak kdy. Pokud sním jídlo s vyšším glykemickým indexem, tak také budu mít glykémii nejspíš kolem 9 nebo 10 po jídle. Několik dní po odpojení pumpy jsem se nechal trochu unést a dal si 4 palačinky s povidly. Glykémii jsem měl 12,5. Bylo tedy jasné že na takové „bomby“ ještě tělo není připraveno, každopádně velice užitečné bylo zjištění, že tělo nedovolí aby došlo k chorobnému jevu, který je u diabetiků znám jako ketoacidóza. Další užitečné zjištění je to, že glykémie klesá s fyzickou aktivitou nebo zappováním frekvence 5 khz. Co se týká glykémií na lačno, tak průměrná hodnota je zhruba 7. Lepších ranních glykémií lze docílit tak, že člověk už nejí po 19. hod. sacharidy, takže večeři v mém případě je potřeba sníst dříve. Pokud je později hlad, tak doporučuji zeleninu, nebo zeleninový salát nebo cokoliv, kde už nejsou sacharidy nebo opravdu minimální množství. Můžu jen popsat to jaké jsou moje zkušenosti a reakce mého těla v těchto dnech. U jiných případů to může být jinak, ale věřím že pro diabetika 1. typu tyto informace mohou být užitečné.

 

Zdá se že příčina této nemocí jako i většiny dalších je poměrně jednoduchá. Bohužel není lukrativní, aby se hledala jednoduchá a levná řešení. Je mnohem větší byznys vyrábět a prodávat inzulín, prodávat proužky, pumpy, pera, glukometry a léčit choroby které se dříve nebo později objeví. Není žádným tajemstvím že farmaceutické společnosti a zdravotnictví jsou velice úzce propojeny a proto tohle nové náboženství bude úspěšně kupčit s životy lidí dále. Chtěl bych povzbudit každého kdo má jakýkoli zdravotní problém, aby nedůvěřoval lékařům bezmezně, ale aby přemýšlel a prověřoval a případně hledal jiné cesty. Odpovědnost za naše zdraví nenesou lékaři, ale jen my sami. Jsem si jistý, že tato moje zkušenost nebude moct zajímat zdravotnictví, protože z hlediska byznysu není jistě přínosem. Spíš naopak. Rozhodně ale budu šťastný pokud moje zkušenost pomůže nemocným s cukrovkou.

 

 

 

 

 

Kdo je online

Právě přítomno: 45 hostů a žádný člen

VIDEO - ALTERNATIVA

DOPORUČUJEME - PARTNEŘI

Přihlášení