Dobrý večer, posluchači Rádia Bohemia. U mikrofonu je Václav Vašek a máme tady dnešního hosta, pana Karla Mencla, který se věnuje, moderním slovem, biohackingu. Je velký specialista na vliv světla na naše těla.

Dnešní téma je světlo a vliv na naše životy a naše zdraví. Málokdo ví, že jsme světelné bytosti. Jsem zvědavý, co se o tomto tématu dozvíme, a doufám, že to pro vás bude zajímavé. Karle, vítám vás tady.

Děkuji za pozvání. Zdravím všechny posluchače.

Co nám řeknete o působení světla na lidský organismus? Ještě než začneme, chtěl bych od vás slyšet, jak jste se k tomu dostal, čím jste si prošel a která témata vás na cestě k lepšímu zdraví oslovila.

Už je to několik let, co jsem se dostal k vlivu světla na zdraví a lidský organismus. Byl to postupný vývoj. Dlouhou dobu se zabývám zdravím, klasickým fitness a stravováním. Postupně to přecházelo do dalších témat, protože jsem zvědavý člověk a snažím se ze všeho vykoumat co nejvíc. Přes stravu jsem se dostal až ke světlu, že je to také jeden z důležitých aspektů, který zdraví může ovlivňovat.

Může, nebo ovlivňuje?

Ovlivňuje, určitě. Ovlivňuje nás vždycky, i když nechceme. I když to ignorujeme, pořád nás ovlivňuje.

Chtěl bych říct svoji zkušenost. Nejsem depresivní člověk, ale bydlel jsem dva roky v Jizerkách a stalo se, že od ledna do dubna bylo jenom osm slunečních hodin. Pocítil jsem to sám na sobě. Nebyla to deprese, ale cítil jsem, že ten život není radost.

Pojmenovává se to jako sezónní deprese. Není to klasická deprese, říká se tomu také zimní blues. Každý zná, že přes léto, když je dlouhý slunečný den a hodně světla, má hned lepší náladu. Není to náhoda ani jen tím, že je hezký den. Je to přímé působení světla na náš organismus. Naopak v zimě, když je pořád pochmurno a venku se dá říct tma, má člověk náladu horší.

Myslím, že existuje nějaká studie u severských národů, nevím, jestli u Švédů, o vyšší míře sebevražd. Nedostatek světla v zimě na lidskou psychiku působí.

Myslím, že tam mají i zákony, aby se neuchlastali, omezený přístup k alkoholu.

Jenom v zimě, nebo i v létě?

To nevím. Vím ale, že jedním z hlavních důvodů bylo, že lidé sahali po alkoholu kvůli depresím. Vidíme to i v Rusku, které je také hodně severně a kde to takto nešťastně řeší.

Vrátím se k tomu, jak jsem se o to začal více zajímat. Vždycky mě zajímají i vědecké studie, do kterých se zahloubám. Byl jsem v tom tématu hluboko a začal zjišťovat, jak celý mechanismus funguje. V posledních letech se o tom celkem mluví i v České republice. Člověk je ovšem v nějaké své bublině a může mu připadat, že se o tom mluví hodně.

Proto jste dnes tady. Chceme, aby se ta vaše krásná bublina rozšířila a mohli do ní vstoupit noví lidé. Ne aby praskla, ale aby pojmula více lidí, kterým by to pomohlo. Abychom byli v té bublině s vámi. Já už tam jsem.

Budu se to snažit zjednodušit. Hodně dobře se to dá přirovnat k přírodě a tomu, jak to v ní funguje. Všechno vychází z toho, jaké má slunce světelné spektrum a jaké efekty mají jeho jednotlivé části. Díky těmto znalostem a novým technologiím můžeme využít konkrétní světelná spektra za konkrétním účelem.

Abychom se nebavili tolik o teorii dřív, než si lidé vůbec představí, co to znamená v praxi, přibližte jim, jak to vypadá, když chtějí světlem působit sami na sebe. Pak se budeme bavit o teorii a účincích. Ať má posluchač obrázek, co by to obsahovalo, kdyby si chtěl pomocí světla zlepšit život.

Těch možností je více. Začnu tím nejjednodušším, kdy člověk nepotřebuje nic externího kupovat. Hned ráno, ideálně co nejdříve po probuzení, vyjít ven nebo alespoň otevřít okno a vidět očima přirozené sluneční spektrum. Když člověk nemá žádné koupené zařízení, je to nejsilnější a nejpřirozenější zdroj světla.

Dnes ráno bylo poměrně zataženo. Je dostatečné, když vstanu, otevřu okno a podívám se do zatažených mraků? Je to znát?

I když to nevypadá, je ta intenzita pořád silnější než uvnitř. Mám různé přístroje na měření intenzity světla. Když je venku zamračeno a namíříte měřidlo na oblohu, intenzita v luxech je daleko vyšší, než kdybychom ji změřili tady ve studiu, kde se nám zdá, že je hodně světla. Systém v našich očích venku dostává silnější podnět.

Kdybych tím přístrojem změřil intenzitu světla uprostřed místnosti, kde je okno, a potom šel k oknu a změřil ji znovu, o kolik naroste?

Ideální by bylo mít okno otevřené. I přes sklo se intenzita dost snižuje, přestože to není na první pohled vidět. Je to měřitelné. Rozdíl může být v řádu desetinásobků. V místnosti to může být kolem 200 až 300 luxů, venku i v zamračeném dni v řádu tisíců. Ve slunečném dni jsou to v poledne desítky tisíc.

Takže když si člověk stoupne k oknu a pozdraví slunce, pozdraví Apollóna, funguje to, i když to vypadá na déšť?

Ano, i když je zamračeno. Intenzita je nižší, ale spektrum tam pořád je. A to je důležité. Neříkáme nadarmo, že první věc po probuzení má být tohle: získáte modrá spektra, která resetují vaše cirkadiánní hodiny, rytmus v těle.

Chtěl bych osvětlit slovo cirkadiánní.

Cirkadiánní rytmus je pojmenování vycházející z latiny a znamená přibližně den. Je to rytmus založený na přibližně 24 hodinách, který by se měl správně pořád točit. Díky tomu naše tělo pozná, kdy má co dělat. Je to systém vnitřních hodin těla.

Vnitřní rytmus, který vnímá cyklus dne?

Přesně tak. Řídí se primárně na základě světla.

Reaguje na to šišinka mozková, epifýza? Je to světločivné tělísko, které rozpozná biorytmus dne?

Ano. Z epifýzy se vylučuje největší množství melatoninu a ten je vázaný na cirkadiánní rytmus a světlo.

Od zítřka opravdu změním svůj zvyk: vstanu, půjdu se k oknu protáhnout a neotevřu ho jen na větračku, ale naplno.

Stačí chvíle. I když je zima, člověk tam nemusí stát dlouho, pokud se zrovna neotužuje.

Tím zároveň spojím dvě věci v jedné. Děkuji. Napadá mě protistrana: když mluvíme o světle a biorytmu, velkou roli na zdraví hraje také to, aby když má být tma, byla opravdu tma, maximálně hvězdy nad hlavou.

Přesně tak, to je druhá stránka. Modré spektrum je přes den důležité. Resetuje nám hodiny, každý den řekne tělu, že jedeme znovu. Přes den nás udržuje v produktivitě, aby nám dobře myslelo. Když chceme spát, zhruba 90 až 120 minut před spánkem by na sítnici modré spektrum dopadat nemělo. Díky tomu se zvýší melatonin. Cirkadiánní rytmus funguje primárně přes oči, proto jde o to, aby se do oka před spánkem modrá složka nedostávala.

I v takovém osvětlení, jako máme tady?

V těch zářivkách ho není tolik, ale je tam také. Záleží na tom, jak studené světlo je. Ve studenějším je ho více. V LED žárovkách je ho často hodně, zase více ve studenějších. I v teplých ho ale může být tolik, aby spánek nebo cirkadiánní rytmus narušilo.

Když obce pořizují LED světla do osvětlení měst a ulic, je to krok špatným směrem? Možná ušetří za elektřinu, ale lidem zhorší život.

Stačí jednoduchý krok: může se použít stejná LED technologie, která také ušetří, jen zvolit teplejší odstín. Když to přirovnám k přírodě, v ohni je modré složky minimum. Ukazuje se, že ohněm se dříve svítit mohlo, protože modré složky tolik nevyzařuje.

Potvrzujete tím, že prakticky po celá tisíciletí až do minulého století lidé neznali ten druh světla, který známe my.

Je to hodně nové.

Edison nám v tom udělal hodně.

Ten to začal, ale tam to ještě nebylo tak hrozné. Klasická wolframová žárovka má spektrum podobné ohni. Většina je teplo a minimum světlo. Spektrum má pozvolné, málo modré, více zelené a nejvíce červené a infračervené.

Spíše až televize?

Televize, mobily, LED a zářivky. Nechci ale dávat LED špatnou nálepku. Hodně lidí to hází do jednoho pytle, že LED je špatná. LED je technologie, druh toho, jak žárovka svítí. Záleží, jak je nastavená, jaká je vlnová délka. Můžete s ní svítit i vhodně.

Lidé si dávají do zásuvek světýlka, aby nezakopli, když si chtějí v noci odskočit. Není to největší zlo, když to pořád svítí?

Otázkou je, jestli ta malá mžouravka není lepší, než kdyby si na cestu rozsvítili. To by bylo horší. Je to menší intenzita. Narušení spánku a cirkadiánního rytmu ovlivňuje hlavně barva spektra, ale také síla světla a délka vystavení. Je to kombinace. Ideální by bylo, kdyby světlo svítilo oranžově nebo červeně.

Napadá mě kacířská myšlenka, že možná zdražování elektřiny povede k tomu, že lidé budou zase svítit ohněm a ještě se u toho uzdraví.

Spíše budou více používat LED. Člověk také více vysedává doma u televize. Asi největším problémem je, že se dívá do monitorů.

Co lidem způsobuje, když mají málo světla přes den a hodně modrého světla večer? Jak se to projevuje zdravotně a psychicky? Co to může způsobit dlouhodobě, kam to může dojít?

Když ho máme přes den málo, tělo je v polospánku a nejde na plné obrátky. Nedostává silné impulzy, že je produktivní část dne, kdy by mělo pracovat. Když byli lidé lovci a sběrači, bylo to jasné. Může to dělat psychické problémy. Nemusí to jít do krajních stavů, u každého je to individuální, ale může to narušovat, jak se člověk cítí. Když máte večer nadbytek modrého světla, dáváte tělu falešný signál, že je ještě den a nejde se spát. Hodiny těla se posunou.

Když zhruba dvě hodiny před spaním modré spektrum nevidíte, tělo si řekne, že už má být spánek, a pomalu se začne vylučovat melatonin. Je důležitý: jednak je to spánkový hormon, přezdívá se mu i hormon tmy, ale hlavně je to jeden z nejsilnějších antioxidantů, které v těle máme. Vystavováním umělému modrému spektru po západu slunce si ho snižujeme a okrádáme se o to, aby se naše buňky mohly v noci obnovovat. To je primární účel spánku.

Když říkáte dvě hodiny před spaním, jak je to teď v zimě? Od čtyř nebo šesti je tma a já jdu spát třeba ve dvanáct. Stačí se chránit od deseti, nebo má význam chránit se už od šesti, kdy je venku tma?

Názory se liší. Dříve lidé chodili spát brzy, když byla tma, a měli dlouhou noc. Co mohli jiného dělat? Ani jídla nebylo přes zimu tolik. V moderním pojetí si myslím, že je v pořádku odpočítat ten čas od spánku. Ideálně chodit spát dříve, alespoň do půlnoci, a hlavně každý den v podobnou dobu. Tělo si na pravidelný režim zvykne a hodiny potom tikají dobře.

Tělo má rádo rytmus a pravidelnost. Jaké jsou další možnosti, když si lidé chtějí v zimě světla přidat a být zdravější?

Jednou z jednoduchých strategií jsou brýle, jaké máte vy na sobě, které blokují modré světlo. Můžeme se dívat na monitory nebo mít rozsvíceno a filtrem před očima zamezit falešnému signálu modrého spektra. Tím si zkvalitníme spánek a zvýšíme množství vyplavovaného melatoninu. Je to důležitá molekula, které bychom si měli vážit. Je to dobrý začátek.

Tím, že se člověk večer chrání před modrým světlem, zvýší si antioxidant zadarmo, nemusí si ho kupovat v pilulkách. Dostane lepší kvalitu spánku, se kterou souvisí další věci. Je to kaskáda?

Ano. Další důležitá věc je nejíst příliš blízko spánku, ideálně dvě, spíše tři hodiny před ním, aby měl člověk vytráveno. Nejde jen o to, aby nešel spát s plným žaludkem. Světlo je jedním z primárních určovatelů cirkadiánního rytmu. Signál ze světla jde přes sítnici do suprachiasmatických jader, centrálních hodin těla. Máme také vedlejší hodiny, které se podle centrálních seřizují. Ideální je, když tikají spolu.

Jedny ze sekundárních hodin jsou založené na trávení. Každá buňka v našem těle má cirkadiánní geny. Když se najíme pozdě, zapneme tyto hodiny v době, kdy už by měly spát, a máme je v těle trochu rozhozené.

Když se člověk dívá do dvou do noci na televizi a jí u toho, je to asi to nejhorší, co může pro zdraví dělat.

A ještě u toho pije alkohol nebo si dá kávu.

A tělo vnímá světlo jenom očima, nebo i jinou částí?

Mluvili jsme o melatoninu, antioxidantu. Pak je melanopsin, receptor, který rozpoznává spektrum světla a je nejvíce zastoupený v sítnici. Zjistilo se, že je také například v kožních buňkách. Není ale ještě úplně jasné, jestli to má přímý vliv na centrální hodiny. Spíše ne. Kdyby se rozhodily nějaké hodiny na kůži, mohlo by to například znamenat rychlejší stárnutí kůže. S brýlemi byste zachovali chod centrálních hodin, ale svícení na kůži by mohlo rozhodit ty tamní. Je to teorie, jak by to podle dosavadního výzkumu mohlo fungovat. Není to kompletně prozkoumané. Kůže je obrovský orgán a absorbuje různé vlnové délky světla. Opálení na slunci je působení UV záření na pokožku.

Aby lidé pochopili, že nás světlo opravdu ovlivňuje: jaký je rozdíl v kvalitě života a nemocech, když mají světla málo nebo dost? Lidé u moře jsou na tom obecně lépe než lidé v severských státech. Co to kromě psychiky může ovlivnit, aby měli představu, jestli se tématem zabývat?

Ovlivnit to může téměř všechno. Nemoci mohou být psychického i kardiovaskulárního rázu, může to být trávení. V těle je to navázané na všechno. V dnešní době jde primárně o nedostatek přirozeného světla ze slunce. Může to platit i v létě, protože se v moderní době chováme jinak než dříve. Trávíme mnoho času v interiérech. Člověk je celý den zavřený v kanceláři nebo jiné budově, ráno se někam přesune, potom zase z budovy do budovy, tramvají nebo autem. Pořád je v bublině odříznuté od přirozeného prostředí.

Žijeme v nepřirozeném prostředí, a proto máme nedostatek slunečního spektra. To obsahuje nejen modré složky, které jsou přes den důležité pro kognici, ale také důležitá červená a infračervená spektra. Infračervené spektrum se dělí na blízké, střední a vzdálené. Z hlediska zdraví je podle mě nejdůležitější blízké infračervené.

To je to viditelné, nebo neviditelné?

Už neviditelné. Celé infračervené je neviditelné, na začátku je to ještě maličko, ale mizivě vidět. Přestože ho lidské oko nevidí, má svoje účinky. Zmiňovali jsme melatonin. Mitochondrie je zjednodušeně buněčná elektrárna. V buňkách je velké množství mitochondrií, které neustále vyrábějí energii, aby buňka a potom celý orgán mohly dělat svou práci.

V každé buňce, tedy v kůži, ve svalech, šlachách i orgánech?

Ano, vyrábějí energii v podobě ATP. Když ho má orgán dostatek, může dělat svou práci naplno a je zdravý. Když mitochondrie nepracují dobře nebo jich je málo, degradují či umírají, orgán nemá dost energie a může to přejít v nemoc. Proto jsem říkal, že to může být téměř cokoli, podle toho, který orgán má energie nedostatek. Oslabit se může cokoli.

Mitochondrie jsou vnímavé na spektrum nějakým způsobem i na pokožce?

Ano. Mitochondrie je citlivá zejména na vlnové délky červené a blízké infračervené. Ty má schopnost přímo absorbovat a díky absorpci světla dokáže vytvářet více energie ATP.

Dokáže potom vytvářet více energie ATP. Když jsme na začátku říkali, že jsme světelné bytosti, je to pravda i na buněčné úrovni.

Potvrdila to věda? Takže věda potvrdila, že jsme světelné bytosti. Doslova nasáváme světlo a vyrábíme z něj energii. Nechť k nám vstoupí světlo.

Přinesl jste nám do rádia dárek, na který se celou dobu těším. Pojďme ho vyzkoušet. Řekněte nám, co to je.

Je to speciální žárovka s LED technologií. Proto nerad haním LED obecně: může být skvělá, ale musí mít správné parametry. Vydává červené spektrum a polovinu tvoří blízká infračervená složka. Vypadá to, že polovina čipů nesvítí, protože je to neviditelné. Když svítíme lokálně na nějaké místo, mitochondrie světlo absorbují a zlepšuje se funkce daného orgánu nebo místa. Může to být kloub, jizva nebo popálenina. Červené spektrum podle mě zvyšuje buněčnou energii, díky čemuž mohou lépe probíhat regenerační procesy, a také syntézu kolagenu, důležitého například ve vlasech, nehtech a šlachách. Při hojení jizvy je potřeba, aby se kolagen syntetizoval.

Do jaké hloubky se kolagen syntetizuje? Jen tam, kam proniká paprsek, nebo i hlouběji, třeba pomocí krve?

U kolagenu to podle mě funguje spíše lokálně na danou tkáň. U červené složky je to v řádu [nejasná jednotka], myslím kolem centimetru. Blízká infračervená složka prostupuje hlouběji. Z celého spektra, které obsahuje slunce, pronikají červená a blízká infračervená nejhlouběji. Ukazuje se ale, že nejde čistě o penetraci do hloubky. Když se světlo absorbuje v mitochondriích a v krvi, účinky se mohou krevním řečištěm rozvádět a být systémové. Jedním z účinků podle mě je snižování zánětlivosti, což může mít další benefity. Zvýšená zánětlivost je dnes velký problém.

Když je živý oheň, člověk přirozeně nastavuje ruce a vnímá příjemnost a energii. To světlo ji přenáší ve spektru? Musí to být hořící oheň?

Oheň vyzařuje hodně červené a infračervené složky, více té střední a vzdálené, které tvoří tepelnou část. Většina infrasaun také obsahuje primárně střední a vzdálenou složku, protože generují hodně tepla. To je jiný, tepelný účinek. Tady je to na jiné bázi: světlo přímo absorbují mitochondrie a zvyšuje se výroba buněčné energie.

Hlavní účinek infrasauny, chápu-li to správně, je detoxikace díky pocení. Kdežto tady si člověk nabije mitochondrie energií a podpoří tvorbu kolagenu?

Přesně tak, sníží se zánětlivost a je tam další řada účinků.

A ono to světlo nehřeje?

Mírně. Když před to dáte ruku, necítíte hned pálení. Po nějaké době začne člověk teplo cítit, prohřívá to tkáň více do hloubky.

Po chvíli je to jemné, příjemné teplo. Už to vnímám.

Je pro mě těžké lidem, kteří se o tom dočtou nebo doslechnou, zprostředkovat ten zážitek. Je jiné přečíst si informace a jiné to vyzkoušet. Poprvé jsem to vyzkoušel v roce 2016 na Havaji. Provozovali tam red light terapii, která vypadala jako solárium. Byly tam trubice, člověk si dovnitř lehl nahý a svítilo to zespodu i shora. Pokud si správně pamatuji, bylo to na dvacet minut. Pro mě to bylo prozření. Na Havaji bylo hodně slunce, byli jsme tam na přelomu dubna a května, ale tohle zářilo mnohem více. Nejsem depresivní typ a slunce tam nechybělo. Po dvaceti minutách mi bylo teplo a cítil jsem psychickou vzpruhu: to je dobré, to se mi líbí. Pozitivní energie. Podruhé už jsem věděl, na co se těšit.

Dnes to pozoruji i u lidí. Pořídili jsme si to do centra a dáváme to lidem vyzkoušet. Někdo řekne, že ho to nezajímá, ale po prvním osvícení, když to zasvítí do zavřených očí, se podivuje, že je to příjemné. Těžko se to ukazuje v rozhovoru, zvlášť v audiu, nebo v textu. Přirovnávám ten pocit k tomu, když v zimě vyjde slunce, otevřu okno, lehnu si na gauč, svléknu se a opaluji se z pohodlí domova. I když je venku pod nulou, prohřívá mě to a je mi to příjemné. Při červeném a blízkém infračerveném světle mám podobný, ne stejný pocit, že dostávám energii. Nazývám to volnou energií pro naše tělo, jiným druhem potravy. Tíhnu k breathariánství, nejraději bych už nejedl a byl jen ze slunce. Jsou nějací solariáni, kteří se slunce nají ráno a večer.

Cítím, že mi to dělá dobře. Po dvou měsících už nemám tak suché klouby na rukou, pokožka je pružnější. Jsem zvědavý, co to bude dělat dlouhodobě. Co mohou lidé čekat v krátkodobém i dlouhodobém horizontu? S jakými zdravotními problémy se na vás obrátili, že jim to pomohlo, nebo jaké studie to potvrzují?

Může to být řada věcí. Účinky spektra jsou rozmanité. Hlavní je tvorba buněčné energie, která může zprostředkovat další pozitivní efekty, potom snížení zánětlivosti. Od začátku je viditelná pocitově zvýšená energie: člověk ji má více vytvořenou v těle a je aktivnější. Když to lidé začnou používat, mohou to cítit rychle.

Mohu to potvrdit ze zkušenosti. Dal mi to vyzkoušet kolega Petr [příjmení nejasné]. Ten den jsem na tom byl špatně. Každé ráno si měřím úroveň energie, kolem poledne jsem byl na padesáti procentech, což je můj podprůměr. Cestou jsem v tramvaji usínal. Osvítil jsem se panely zepředu i zezadu, šest minut z každé strany, a cítil jsem, že mě to nakoplo. Cestou zpátky se mi v tramvaji spát nechtělo. V kanceláři jsem se znovu změřil a byl na pětaosmdesáti procentech po jediném ošetření. Zpočátku jsem tomu nechtěl věřit. Nevěděl jsem, že to tak mají i ostatní.

Každý jsme individuální. Když nabijete telefon z nabíječky, můžeme to přirovnat k tomu, že se my nabijeme světlem.

To je ale rychlonabíječka, supercharger. Jak dlouho by se měl člověk ozařovat, aby to bylo optimální?

Doporučená doba se vztahuje na osvěcovanou část, zhruba deset až patnáct minut. S menší žárovkou může člověk deset minut na jednu část, potom na jinou. Používá se lokálně, například na bolavý loket nebo koleno. Po ránu se dá použít na svícení obličeje. Přestože je spektrum červené, intenzita je vysoká a může pomoci člověka nakopnout a restartovat systém. Větší panely osvítí větší část těla. Doba je podobná, vždy se vztahuje na osvěcovanou část.

Rozumím pokožce, povrchovým zraněním nebo kloubům. Ale co například slinivka nebo jiné vnitřní orgány? Jak hluboko to po nějaké době do těla pronikne?

Proniká to několik centimetrů do hloubky, ale účinky se do těla dostávají i cirkulací, nemusí jít jen o přímé proniknutí. Ve studiích se pozorují pozitivní efekty u mozkových příhod a traumatických zranění mozku. Když se následně osvítí oblast hlavy, snižuje se podle těchto studií riziko dalších komplikací. I u Alzheimera a Parkinsona se ukazují pozitivní účinky. Zjišťuje se přitom, že to nemusí být přímým průchodem do mozku skrz lebku, protože ta je silná a záření pohltí. V těle se mohou aktivovat geny a obranné mechanismy, které efekt zprostředkují.

Nemocný organismus většinou trpí nedostatkem energie. Když mu ji někdo nebo něco zprostředkuje, ať léčitel svou léčivou energií nebo světlo přes mitochondrie, organismus se lépe zmátoří a může energii použít na opravné a léčebné procesy, které jsou přirozené.

Jak to funguje u sportovců?

Tím, že jim to navyšuje energii, mohou svaly po tréninku rychleji regenerovat. Ve vrcholových sportech se to využívá, protože sportovcům to umožňuje tvrdší tréninky nebo jich více. To se promítne ve výsledcích. Při svícení před tréninkem se zase může zprostředkovat více energie pro něj.

Jak hodně se to používá?

Od nás to mají i kluci z fotbalové Sparty, Viktorky, Jablonce, někteří z hokejového nároďáku. Máme i olympioniky, kteří to používají.

Podařilo se nám to tam dostat a myslím, že je to skvělé uplatnění, další výhoda, která může sportovní výkon posunout. Může to samozřejmě být i rekreační sportovec. Lidé dnes rádi cvičí, což je skvělé, a tady jim to může pomoci s regenerací namožených svalů.

Za poslední dva roky jsme si všichni užili dost psychicky. Funguje světlo i tak, že člověk zavře oči a nechá na sebe chvíli svítit, aby mu to pomohlo po psychické stránce? Slyšel jsem studii, která hrozivě popisovala nárůst předepisovaných psychofarmak a toho, kolik jich lidé užívají.

Lidé užívají různé tablety proti stresu, strachu a úzkosti.

I u psychických poruch, například depresí nebo úzkostí, se ukazují pozitivní výsledky. Není přesně jasné, kterým mechanismem to je.

Co nasvěcovat?

Ideálně oblast hlavy. Jestli je to sníženou zánětlivostí, vysokou intenzitou světla, nebo buněčnou energií, pravděpodobně jde o kombinaci všech účinků.

Sám jsem zažil pocit uvolnění, tedy to pravděpodobně funguje na uvolnění parasympatické nervové soustavy. Nemělo by se prý večer svítit na oči a hlavu, ale já jsem si svítil přímo do očí, na čelo a temeno hlavy.

Obětní průzkumník.

U mě nastalo, že jsem se okamžitě vypnul a chtělo se mi spát. Jsem rozpačitý z toho, co se říká: že by se večer do očí svítit nemělo, aby se nenastartoval cirkadiánní rytmus a člověk šel spát. U mě to funguje jinak. Dnes jsem poslouchal jeden z vašich podcastů. Mluvili jste tam o tom, že večer by bylo lepší svítit tím neviditelným, blízkým infračerveným. Dnes to večer vyzkouším, jestli mě to také uvolní a zároveň nenakopne bdělost. Jak jste říkal, pane Svobodo, ohledně psychiky: kolega jel s panelem a zastavil se za kamarádkou, která měla roky deprese. Nabídl jí ho, ale ona žádný panel nechtěla. Nechala se nakonec na dvě minuty přemluvit. Byl večer, pustil jí jen neviditelnou infračervenou složku a bylo jí to příjemné. Seděli u stolu a ona ho opakovaně žádala, aby ho pustil ještě. Nakonec to trvalo asi dvacet minut. Říkal, že pak bylo po depresi, smála se a tancovala radostí na parkovišti. Nějak to tedy fungovat musí. Otázkou je, co to udělá u různých lidí s různými problémy.

Líbí se mi, když si lidé výrobek koupí s nějakým očekáváním, že řeší určitý problém, a potom nám referují, že jim pomohl s něčím jiným, co nečekali. Jedna paní chtěla řešit nespavost. Ukazuje se, že při osvěcování se vylučuje více melatoninu, o kterém jsme mluvili, a říkal jsem, že pomoci by to mělo. Ona nám potom referovala, že se jí zlepšil zrak. Pracuje v televizi a čte ze čtecího zařízení. Musela si dávat největší text, aby ho přečetla, a nyní zjistila, že v pohodě přečte střední velikost. Byl to nečekaný efekt. Tohle je hodně testované a zprostředkované tím, že v oku je hodně mitochondrií. Dobijete si baterky a zrak se může zlepšit.

Jsem zvědavý. Právě proto si brýle sundávám a snažím se je co nejvíce nenosit. Jsem krátkozraký, vidím špatně na dálku, a zajímá mě, jestli mi to pomůže. Dnes jsem se v podcastu dozvěděl, že se do toho dá i dívat a pomalu si zvykat. Já jsem se bál.

Z delší vzdálenosti, po chvílích. Doporučujeme být ostražitý. Není to laser, není v tom UV záření, ale intenzita je velká. Blízké infračervené spektrum tkáň trochu zahřívá a pro oko není ideální, aby bylo zahřívané. Proto z delší vzdálenosti.

Pro posluchače: kde by našli vaše podcasty? Jak se podcast jmenuje?

Za hranicí fitness. Vydáváme ho už něco přes dva roky, každý týden vychází díl na nějaké téma.

Zkusíme to dát pod záznam. Posluchače asi zaujalo, že máme něco přímo ve studiu. Dají se u vás všechny ty věci pořídit?

Podcast je spíše koníček, tam si hraju, děláme svoje doplňky stravy a podobně. Tohle je moje hlavní náplň práce, firma Mito Light, stránky mitolight.com. Nabízíme brýle blokující večer modré spektrum, světelné žárovky i větší LED panely. Máme tam vše vysvětlené, snažíme se o tématu vzdělávat, protože je komplexní.

Jak dlouho už o tom lidi vzděláváte?

Myslím třetím rokem. Přišli jsme s tím jako první do České republiky a od té doby se to rychle rozrostlo.

Roste to lineárně, nebo exponenciálně?

Na začátku více lineárně, v užších sektorech, kde se lidé aktivně sami zajímají o zdraví a chtějí si něco zjistit. Postupně se nám to daří posouvat na obecnější úroveň. Poslední rok bych řekl exponenciálně. Dostalo se to hodně i mezi vrcholové sportovce, a když to člověk vidí u nich, hned tomu více věří. Jsme za to rádi a je skvělé slyšet pozitivní zpětnou vazbu lidí.

Mohou se nasvěcovat těhotné ženy? Jsou k tomu studie?

V doporučování jsme opatrní. Vždy by se to mělo konzultovat s lékařem. Podle toho, co se zatím ví, by to mělo mít spíše pozitivní efekt. Doporučuje se delší vzdálenost kvůli tepelnému efektu, aby místo nebylo příliš zahřívané.

Je to podobné, jako kdyby šly na sluníčko. Nepřehánět to. A co senioři, kteří mají hodně problémů a málo energie? Je rozdíl v tom, jaké výsledky hlásí?

Člověk s více obtížemi může více pocítit rozdíl a zlepšení. Zdravý sportovec si už samotnou aktivitou navyšuje počet mitochondrií, protože nutí tělo vyrábět hodně energie. Světlem ještě můžeme zvýšit jejich efektivitu. Je to dvojitý hack.

Východní medicína mluví o čchi, životní energii, kterou má člověk nějak danou. Podle toho, jak o ni pečuje, může svůj pobyt na zemi zlepšit a zvitálnit. Je světlo určitý dodavatel čchi?

Věřím, že světlo má obrovskou sílu a je jedním ze základních kamenů pevného zdraví.

Dá se tedy doplnit energie, kterou člověk ne zcela dobře řízeným životem ztratil? Vnímám správně, že tím kompenzujeme nepřirozený způsob života, kdy jsme v kanceláři místo venku a nemáme dost slunce?

Přesně tak. Máme doplňky stravy a vitaminy na to, co nám ve stravě chybí. Tady suplementujeme světlo, které bychom měli přirozeně získávat ze slunce. V dnešní době jsme ale pořád zavření. I když jsme na slunci, míváme vrstvu oblečení a orgán, který světlo absorbuje, pokožku, máme zakrytý. Z pohodlí domova ve vhodnou dobu můžeme jako extrakt využít složky, o kterých víme, že mají pozitivní efekt, v silné intenzitě a bez oblečení. Když se ozařují přímo pohlavní orgány, zvyšuje se podle mě buněčná energie v nich a může to zvyšovat libido a testosteron u mužů, celkově optimalizovat hormonální systém.

Hlásí muži, že se jim zlepšilo libido?

To je jedna z častých reakcí, které nám referují. Je to jeden z efektů, které mohou být rychle pozorovatelné.

Zase to spočívá v tom, že mají mitochondrie více energie?

Je tam i to, že se produkuje více testosteronu, takže to funguje i na jiné úrovni než jen energetické.

Slyšel jsem v jednom podcastu o nějaké studii na migrény. Víte o tom více? Bylo tam zmíněno, že lidé s migrénami měli při světelné terapii pozitivní výsledky. Zajímají mě podrobnosti, protože je to velmi nepříjemné a špatně se toho zbavuje. Cokoli by pomohlo, by bylo dobré.

Tu studii si teď nevybavuji. Je toho hodně a nevím, jestli se týkala červeného světla. Člověk toho čte hodně a občas mu něco vypadne. Mám ale zkušenost od nejlepší kamarádky, která migrénami trpí a pomáhá jí to. Pokud je to od krční páteře a osvěcuje si ji, může pomoci uvolnění. Jeden z efektů, který jsme nezmínili, je zvýšení prokrvení. Do tkání se dostává více živin, což může pomoci i u krční páteře, která bolest způsobuje.

Je to i na zuby, při různých bolestech zubů?

Také může.

Záda mohu potvrdit sám na sobě. Měl jsem dlouhodobý spasmus, stažení mezi lopatkami, a nedokázal se pořádně narovnat. Nebyl to vyloženě hrb, ale trochu ano. Po dvou nebo třech týdnech nasvěcování panelem to pod levou lopatkou začalo bolet víc. Dříve jsem dělal masáže a vím, že když se uvolní horní vrstvy, začnou bolet střední nebo spodní. Říkal jsem si, že by to odpovídalo uvolňování. Za pár dní to povolilo. O několik dní později jsem se zkusil zaklonit přes gauč a v tom ztuhlém místě luplo. Vnímal jsem, že se něco uvolnilo. Za další dva nebo tři dny se mi rozjel krk. Míval jsem ho stažený, pořád jsem si jím musel lupat pro alespoň krátkou úlevu. Uvolnily se krční obratle, potom mě začala bolet hlava, obratle jsem si srovnal a od té doby je krk lepší a uvolněný. Dovedu si představit, že pokud je migréna od krční páteře nebo okolních svalů, může to být další důvod, proč by světlo pomohlo. K tomu má člověk více energie a v těle se všechno zlepšuje.

Na to, o čem tady mluvíme, stačí tento menší přístroj na domácí osvěcování? Na co stačí?

Je to spíše na lokální práci. Vím, že mám nějaký problém, který chci řešit lokálně. Nejčastěji se žárovka používá třeba na osvícení obličeje po ránu, což může pomoci s psychikou a energií, nebo na bolavé klouby.

Lidé to používají pro energii nebo na bolavé klouby. Snižování zánětlivosti a zvýšení kolagenu je podle mě vhodné u bolestí kloubů nebo šlach.

Mám to přímo u postele. Ráno to zapnu a chvíli si svítím na základní čakru zespodu, čímž se podporuje tvorba testosteronu. Potom si svítím na oči, abych se naladil na den. Zmínil bych i nasvěcování štítné žlázy, protože někde zaznělo, že by to mělo pomáhat s jejími problémy. Velikost stačí na štítnou žlázu, ucho, nebo při psychických problémech na oči, čelo či temeno hlavy.

Větší panely jsou univerzálnější. Zasáhnou velkou část těla a mohou ovlivnit i problém, o kterém třeba nevíte.

Také jsem netušil, že se mi uvolní záda. Je to rychlonabíječka. Jak dlouho to používáte vy? Sportujete profesionálně, nebo rekreačně? Pozoroval jste nárůst výkonu?

Používám to kolem tří let a sportuji rekreačně. Hodně to pozoruji na regeneraci po těžkém tréninku, kdy jsou svaly namožené. Regenerace je rychlejší a mohu se vrátit k tréninku. Při zranění, například bolavém rameni a zánětu z tréninku, jsem se také mohl vrátit rychleji, když jsem si místo začal lokálně nasvěcovat.

Jak jste zmínil Spartu: zlepšili se od té doby?

Přiznám se, že fotbal nesleduji.

Já také ne. Zajímalo by mě, jestli je ve vrcholovém sportu po nasazení světla vidět zlepšení výsledků. To by byl další důkaz.

U fotbalu je to těžko měřitelné, to by musel začít používat celý tým. Ve Spartě to od nás používají, myslím, tři nebo čtyři kluci, teď to přesně nevím. Ve studiích se hodně diskutuje, co s metodou, která dokáže zlepšit výkon: jestli se bude řadit mezi doping. Zároveň nejde zjistit, kdo se vystavoval světlu, a nemůžete mu to zakázat. Už se o tom ale diskutuje, protože víme, že to výkon zlepšuje. Je to další zbraň, kterou sportovci mohou používat.

Slyšel jste o nasazení u zvířat, ať už při léčbě, nebo ve sportu, třeba u koní?

U koní se to používá aktivně. Myslím ale, že tam ještě nejsou tak daleko, protože se používají spíše žárovky, které sice vyzařují i toto spektrum, ale jen v jednotkách procent celkové energie. Hodně vyzařují tepla, je to spíše na principu tepelné energie. Je také hodně studií ve veterinární oblasti, například u psů nebo koček po operaci. Jedna skupina je jen po operaci, druhá navíc ozařovaná, a ukazuje se u ní rychlejší uzdravení.

[Krátká nejasná vsuvka o operaci a využití u zvířat.]

Jak jsem říkal v plném vstupu, líbilo by se mi, kdyby tyto panely byly ve všech nemocnicích a léčebnách dlouhodobě nemocných a daly se nasadit globálně.

Používají to od nás už někteří fyzioterapeuti a masérny, aby se člověk před masáží nebo po ní uvolnil. Myslím, že dalšími sektory mohou být nemocnice a beauty salony.

Co to dělá s kůží? Co od toho mohou lidé očekávat?

Díky zvýšení kolagenu je kůže pružnější, má mladistvější vzhled a mohou se snižovat jemné linky a vrásky. Pokožku to omlazuje, což mají rády zejména ženy, ale také muži.

A rostou po tom vlasy?

Může to zvyšovat růst vlasů. Neznamená to ale vytvoření vlasového folikulu, pokud už neexistuje. Může to urychlit růstovou fázi, vlas může růst rychleji a být silnější.

Tedy když má někdo prořídlé nebo zubožené vlasy?

Ano, může to pomoci. Moderátorka, o které jsem mluvil v souvislosti se zrakem, dala další referenci: nečekala, že jí začnou hodně růst vlasy. To je další efekt, který člověk nečeká a může ocenit.

Porostou vlasy, nebo si alespoň prožiju mitochondrie, není co ztratit. Pánové, blížíme se k závěru dnešního povídání. Kolik stojí taková domácí vyživovačka?

Žárovky začínají přibližně na 1 290 korunách. Tato konkrétní je druhá generace a stojí kolem 1 990 korun. LED panely mají několik velikostí a ceny se pohybují od necelých deseti tisíc korun výše. Vždy záleží na možnostech člověka a jeho záměru. I s menším přístrojem se dá všechno osvěcovat, jen na vícekrát.

Předpokládám, že životnost je dlouhá.

Očekávaná životnost LED je asi padesát tisíc hodin. Když se to přepočítá na půlhodinu používání denně, vychází mi přibližně 274 let životnosti LED.

Lidé by vás tak dlouho nemuseli chodit obtěžovat, že jim to přestalo svítit. Já jsem také začínal malou lampičkou, abych ji vyzkoušel lokálně a na psychiku. Potom jsem pořídil největší panel. Malá má tuším osmnáct LED a velký panel 408. Kdo nečeká, že ho zapnete, má pocit tlakové vlny. To bývá spontánní reakce. Dokoupil jsem si i lampičky, abych je nemusel přenášet: jednu mám v kanceláři, jednu v ložnici a jednu v obýváku. Zjistil jsem, že mi to dělá dobrou náladu. Když si večer povídáme, je tam hezká atmosféra. Nevěděli jsme, jestli je to vzájemnou přitažlivostí, nebo lampičkou, tak jsme ji zhasli. Pocitově byl jasný rozdíl v energii místnosti. Když se dva nebo více lidí baví a je tam energie, jsou vztahy hezčí, lépe se debatuje.

Dříve lidé sedávali kolem ohně. Možná i proto se u něj vyprávělo a předávala moudrost.

Cítím to i v kanceláři. Přijde mi tam lepší energie. Jen nevím, jestli to nepřeháním. Mám to namířené na strop a krásně se to utlumí.

Když se to takto rozptýlí, intenzita klesá. Tam to takto může být ideální. Panely máme také modulární, dají se spojovat. Člověk začne menším a může si postupně dokupovat. Často se stává, že lidé cítí, jak je to příjemné, a chtějí ho vyměnit za větší.

Já jsem začal malým, potom přišel velký a nyní mám jeden zepředu a jeden zezadu. Sedím mezi nimi, takže se osvěcuji z obou stran zároveň. Stačí mi dvanáct minut a na záda menší panel, nemusí se kupovat celý velký.

Pro všechny, kteří chtějí být osvíceni nejen duchem, ale i tím pozemským kolem nás, je to takový přístroj, který může pomoci díky poznání frekvence, která účinkuje na naše tělo, když nežijeme u rovníku v plné dávce slunce.

Je to moderní biohacking: využít vědecké poznání a moderní technologie ke zlepšování své biologie.

Ještě úplně poslední otázka: má to nějaké pozorované negativní vedlejší účinky? Nemyslím extrémní přehánění. Kdy by se to nemělo používat?

Když se to extrémně přežene, může potom nastat únava.

Co by to extrémní přehánění znamenalo?

Například kdyby se člověk hodinu nebo dvě nasvěcoval větším panelem. To je nepřirozené použití. Můžeme to přirovnat ke slunci: místo aby vás nabilo, unaví vás. Kontraindikací, kterou známe, nebo spíše oblastí, kde zatím nevíme, jak to používat, jsou rakovinné nádory. Někdy se ukazuje zmenšení nádoru, jindy se naopak podpořil, jako by světlo dodalo energii rakovinným buňkám. Tam to nikdy nedoporučujeme. Je to asi jediná známá kontraindikace, jinak se to ve studiích označuje za velmi bezpečnou metodu. Je to spektrum přirozeně obsažené ve slunci.

Děkuji, že jste přinesl tyto krásné informace. Doufám, že se ještě někde uvidíme nebo uslyšíme.

Také moc děkuji za pozvání a rozhovor.

Děkujeme. A mitolight.cz?

Přesně tak, mitolight.cz.

Hezký večer všem posluchačům, kteří nás poslouchali živě nebo si povídání a moderování Václava Vaška s jeho hostem pustí ze záznamu v rozhlasovém archivu nebo na našich kanálech. Pokud máte otázky a připomínky, napište nám, předáme je dál. A pokud máte zkušenosti, to bude nejlepší: budeme je moci přidat do diskuse nebo dalšího povídání v rádiu. Mějte se krásně. Věřme, že bude lépe, a dělejme věci tak, aby lépe bylo.