Dobrý den všem. Pan Vašek se za chvíli připojí. I když jsme si dali rezervu, okolnosti nám to dnes trochu zkomplikovaly. Omlouvám se a doufám, že to nic neubere tomu, co vám chceme vyprávět. Napište mi do chatu, kolik je tu nastávajících maminek, kolik současných maminek a jestli jsou tu také dědečkové nebo tetičky. Ráda bych věděla, s kým mluvím a která témata mám víc rozvést. Zajímají mě vaše otázky a pozorování. Sama jsem matka a všemi těmi fázemi jsem prošla, ale tehdy jsem některé věci tolik neřešila. Když tím maminka právě prochází, zajímá se o to víc. Věci se navíc mění a určitě nevím všechno.

Dnes se podělím o svůj osobní příběh. Proto jsem na webinář přistoupila. Začal školní rok a asi vás zajímá, jak děti podpořit v době školní docházky. K tomu se dostaneme na konci. Vezmeme to chronologicky od těhotenství přes porod a péči o novorozence až po školáky.

Když jsem čekala miminko, považovala jsem se za zdravou a nezničitelnou. Člověk to často neřeší, dokud nezačne mít potíže. V těhotenství jsem měla zdravotní problémy. Sama jsem několikrát podstoupila konizaci děložního čípku. Zapper jsem tehdy ještě nepoužívala, ale už jsem se o něj začala zajímat. Nevěděla jsem, že se podle nás dá použít i v souvislosti s rakovinou děložního čípku. Dvakrát jsem byla na konizaci. Nebylo to příjemné. Kontrolní výsledky mi pořád vycházely špatně. Dnes mám na některé odběry a možnosti řešení jiný názor, ale tehdy jsem o tom nevěděla.

Pokud máte zvýšené markery, podle mě jednou z možností jsou frekvence na papilomaviry a [další název viru je nejasný]. Ještě v pětatřiceti jsem měla špatné výsledky. Tehdy už jsem spolupracovala s panem Vaškem a začala jsem pátrat, co by to mohlo být za viry. Chodila jsem na plazmu. Když jsem šla znovu na kontrolu, ty markery už jsem neměla. To je moje osobní zkušenost. Každý se může rozhodnout sám, jak s tím naloží. Dnes se dělím o to, co jsem na své cestě zažila a jaké názory jsem si utvořila.

Po dvou konizacích jsem měla zkrácený děložní čípek. Hrozilo, že syna porodím už v sedmém měsíci. Musela jsem ležet. Vydržela jsem asi měsíc v posteli a modlila jsem se, aby tam zůstal co nejdéle. To mě přivedlo k tomu, že jsem se o zdraví začala víc zajímat. Hledala jsem, jak v těhotenství podpořit imunitu a mít dostatek vitamínů. Byla to pro mě velká motivace.

Moderátorka: Ahoj. Začala jsem vyprávět svůj příběh. Chtěla jsem se podělit o to, jak mě potíže přivedly k hledání řešení. Budu ráda, když se zapojíš se svými znalostmi a zkušenostmi. Václav Vašek: Pokud budou otázky, na které budu znát odpověď, rád se zapojím. Pište dotazy do chatu, ať se můžeme věnovat tomu, co vás zajímá.

Začala jsem konizací, tím, co jsem dělala jako prevenci, a komplikacemi kolem porodu. Chodila jsem k porodní asistentce [jméno v nahrávce není jasné]. Měla jsem ráda její přístup a to, jak přemýšlela o zacházení s maminkou a dítětem v těhotenství a při porodu. Na porodní sál jsem přišla s listem přání a setkala jsem se s nepochopením. Třeba jsem si nepřála nástřih. Porodní asistentka měla za to, že v některých případech je lepší přirozené natržení, a já s ní souhlasila.

Moderátorka: Vraťme se k těhotenství, nebo ještě o krok zpět k početí, a vezměme to od začátku. V chatu jsou lidé, kteří dítě čekají i kteří o něm teprve uvažují. Máme klientky, které mají potíže otěhotnět. Řečníci diskutují, zda to souvisí s očkováním proti covidu, a uvádějí neověřené údaje o porodech a potratech z nemocnice v Českých Budějovicích. Moderátorka říká, že tyto údaje měla přibližně z července a že se od té doby mohly změnit.

Myslím si, že covid, očkování a spike proteiny v tom hrají roli. Máme CD Clean a nově frekvence na spike proteiny. Můžeme je lidem pustit nebo dát do Elzappu. Zkušenost s CD Clean si chceme ověřit. Má nám s tím pomáhat paní, která pracuje s kapkou krve. Chceme si ověřit to, co jsme pozorovali, a zjišťujeme další informace. Slibujeme si od toho účinek, ale naše zkoumání teprve probíhá.

Zaslechl jsem někoho, kdo ukazoval statistiky porodnosti. Říkal, že snížení porodnosti vyšlo u očkované části populace, možná přímo u žen. Zatím jsem ten zdroj nedohledal. Mám za to, že se k veřejnosti dostalo málo takových statistik. V rozhovoru uvádím svůj názor, že po očkování by podle mě měl člověk přípravě věnovat více úsilí.

Václav Vašek: Z dřívějších zkušeností mám pocit, že opakované návštěvy kliniky asistované reprodukce mohou stát hodně peněz a že se tam neřeší příčiny, za které považuji třeba parazity. V rodině máme holčičku narozenou očkovaným rodičům. Pokud si pamatuji správně, předcházela tomu ztráta těhotenství. Vidíme tedy, že to jde. Moderátorka a Václav zmiňují detox, výživu a soubory frekvencí, které používají před početím.

Moderátorka popisuje svou teorii o blízkosti střev a vaječníků. Myslí si, že při zvýšené propustnosti střeva by mohly patogeny ovlivnit vaječníky a početí. Václav uvádí vyprávění kolegy z Polska, který pracuje s F-SCANem a spojuje narození dětí u některých svých klientů s používáním frekvencí.

Václav Vašek: Další otázka je výživa. Vyvíjející se miminko potřebuje omega-3. Podle mě je v běžné stravě jejich poměr k omega-6 příliš nízký. My používáme Marine Omega. Zmiňuji období před početím, těhotenství a kojení. Moderátorka: Chtěla jsem zmínit právě Marine Omega. Zkoušeli jsme více přípravků a s tímto jsme spokojení. Mluvíme o vývoji nervového a kardiovaskulárního systému. Zmiňuji také kyselinu listovou a další doplňky. To, co doporučují lékaři, dává smysl. Podle mě záleží i na kvalitě a vstřebatelnosti přípravku.

Popisuji zkušenost s paní, která brala Marine Omega, protože jí podle vyšetření vyšly nízké hodnoty. Návod pochopila špatně a vzala si vyšší dávku. Když jsem ji potom zkontroloval, nedostatek jí podle našeho měření už nevyšel. Takové věci někdy zjistíme náhodou.

Moderátorka shrnuje, že při potížích s otěhotněním řečníci navrhují zaměřit se na výživu, střeva a na to, čemu říkají očista. Zmiňují také své postupy související se spike proteiny. Padá otázka na umělé oplodnění. Řečníci ho uvádějí jako jednu z možností, kritizují náklady a říkají, že i při jeho plánování by se podle nich měl člověk věnovat výživě a přípravě těla.

Moderátorka uvádí svůj názor, že by některé patogeny mohly přecházet z matky na plod. Spekuluje o jejich souvislosti s vrozenými vadami včetně Downova syndromu a říká, že míru možné souvislosti nezná. Popisuje zkušenost jiného terapeuta, který změnu vzhledu dítěte připisoval zásahu proti parazitům. Říká, že fotografie nebyly zveřejněny. Václav mezitím hledá poznámky, které si k tématu připravil.

Moderátorka: Dají se frekvence používat i během těhotenství? Které, v kterém měsíci a s jakými přístroji? Václav Vašek: U kontaktních elektrických přístrojů, jako je zapper nebo F-SCAN, je těhotenství mezi výjimkami. Nedokážeme říct, co by to udělalo s plodem. Nepoužíval bych je v žádném trimestru. Totéž říkám o přístroji s oscilátorem [část názvu je nejasná].

Václav popisuje, že u své rodiny použil plazmový generátor RPZ 14 v době těhotenství. U dcery to bylo podle jeho vzpomínky na konci prvního trimestru, když řešili pneumokokovou infekci. Popisuje volbu mezi antibiotiky a dvacetiminutovým použitím přístroje a říká, že se podle jeho zkušenosti infekce nevrátila. Vzpomíná také na opar na rtech těsně před porodem a na čtyřicet minut s přístrojem. Chtěli, aby maminka mohla dceru po porodu pusinkovat.

Dcera se narodila v kladenské porodnici. Syn přišel asi po roce a čtvrt, maminka byla po prvním těhotenství unavená a ještě kojila. V jeho těhotenství jsme plazmový generátor používali častěji, podle vzpomínky přibližně jednou za měsíc. Syn se narodil v jablonecké porodnici. Když bylo dětem kolem pěti nebo šesti let, nechali jsme jim udělat imunologické rozbory. Chtěli jsme získat výjimku z očkování. Lékařka nám ji podle výsledků odmítla napsat. Řekla, že se s infekcemi setkaly.

Lékařka nám řekla, že se děti s infekcemi setkaly, vytvořily si protilátky a podle ní měly dobrou imunitu. Naše děti jsme nakonec nenechali očkovat. Největší obavu jsme měli z tetanu, protože dcera chtěla být u koní. Lékař zrovna tohle očkování doporučoval. My jsme měli vlastní představu, jak případnou situaci řešit. Když děti začaly chodit do školky a školy, nosily si infekce domů. O přestávkách, kdy do kolektivu nechodily, podle mé zkušenosti nemarodily. Bál jsem se, co frekvence v těhotenství udělají, ale u nás to dopadlo dobře. Když děti onemocněly, používali jsme podle potřeby frekvence. Moderátorka mě upozorňuje, že jsem přeskočil k dětem ve škole a že se máme vrátit k těhotenství.

Vracíme se k tomu, co řečníci používají v těhotenství. Václav zmiňuje bezkontaktní přístroje, například plazmový generátor, RaMaLoop, PlasmaLoop, QM Therapy, Quantum Harmony, Oberon a ERI. Odlišuje je od zapperu a F-SCANu. Zmiňuje také vodíkovou vodu, červené světlo a vitamíny. Moderátorka přirovnává těhotenství k náročnému sportu a říká, že jí dává smysl dbát na výživu.

Máme vitamín D od Nature’s Sunshine. Je v olejovém základu [přesný název nosného oleje je nejasný] a stříká se do úst. Podle našeho vysvětlení se část vstřebává přes ústní sliznici. Sledujeme to podle krevních testů a u některých lidí jsme během měsíce pozorovali změny hladiny vitamínu D. Používáme ho sami a pořizujeme ho i dětem.

Dotaz z chatu se týká páru, kde muž má genetickou vadu a žena podle dotazu autoimunitní reakci vůči danému genu. Moderátorka říká, že u genetických vad je mnoho faktorů a zkušenosti jsou omezené. Zmiňuje, co podle svého výkladu vidí na přístroji Oberon a co jí někteří klienti hlásili po takzvaných harmonizacích. Předkládá svou teorii o souvislosti patogenů s metabolismem a vrozenými vadami a dodává, že ji nemá potvrzenou a že neví, které změny by vůbec mohly být vratné.

Konkrétní zkušenost s tímto případem nemám. Četl jsem knihu Bruce Liptona o epigenetice a doporučil bych ji oběma partnerům. Popisuje genovou expresi, tedy že gen v buňce je, ale jeho aktivita se může měnit. Zmiňuji také přípravky, o kterých se domnívám, že mohou expresi ovlivnit. Kdybych to řešil, věnoval bych se výživě i tomu, čemu říkám očista těla. Podobný případ jsem osobně neřešil, ale v té knize jsou příklady, které mě zaujaly.

Jsem ráda, že jsi epigenetiku zmínil. Chtěla jsem o ní mluvit v souvislosti s psychosomatikou. Genetický kód si představuji jako vysílačku mezi tím, co nazývám informačním polem, a tím, co se projeví v těle. Podle mě záleží na tom, jak se matka během těhotenství cítí. S kolegyní zkoušíme novou metodu, kterou podstupujeme všichni tři terapeuti. Na přístroji ERI podle našeho výkladu některé hodnoty mizí a sami popisujeme úlevu. Chceme sledovat, jak na ni reagují další lidé. Vyprávím také o zkušenosti kolegyně, která metodu vyvinula během vlastní vážné nemoci.

Za mě je důležité během těhotenství najít čas se zklidnit a připravit se na velkou změnu. Připomíná mi to lidi, kteří si ke klidné meditaci vytvoří dobré podmínky. Po porodu je kolem dítěte spousta práce a klid se hledá hůř. Je dobré s tím počítat a pamatovat, že ta náročná doba je omezená. I když se někdy zdá dlouhá, můžeme věnovat pozornost tomu, jak se cítíme.

K porodu jsme už mluvili o porodních asistentkách a o zkušenostech z nemocnice. Samotným porodnictvím bychom se mohli zabývat v dalším webináři. Pokud si můžete porodnici vybrat, ptejte se, jestli tam dítě může zůstat s matkou. Bonding je pro mě časný kontakt a spojení matky a dítěte. Vadí mi, když dítě odvezou do jiné místnosti, a myslím si, že blízkost je pro něj důležitá. Přirovnávám to k péči u zvířat a zmiňuji knihu Koncept kontinua. Dítě podle mě těží z kontaktu s rodičem i dál.

Moderátorka kritizuje některé úkony bezprostředně po porodu a zmiňuje injekční vitamín K. Odkazuje na vyprávění ze Spojených států o sestře, která údajně nechala injekci analyzovat. Tvrdí, že vzorek obsahoval hliník v podobě drobných částic. V nahrávce k tomu neuvádí ověřitelný protokol, přípravek ani zdroj. Říká, že si název částic poznamenala, ale v tu chvíli si ho nevybaví.

Moderátorka zmiňuje výraz „hliníková adjuvans“. Obává se, co by podle ní mohly částice u novorozence způsobit. Vzpomíná, že personál žádala, aby jejímu dítěti po porodu nic nepíchali. Říká, že jí personál připomínal zdravotní rizika a že způsob rozhovoru pro ni byl velmi nepříjemný. Doporučuje rodičům předem si promyslet otázky a vysvětlit, co si přejí. Připomíná i výrok své porodní asistentky o odchodu z porodnice. Sama její radu tehdy nenásledovala a doufala, že se s personálem domluví.

Vrací se k těhotenským kontrolám. Mluví o přístrojích se sondami na břiše a o starším dřevěném naslouchátku, které podle ní někteří lékaři stále mají. Chápe, že zdravotníci potřebují vědět, jak bije srdce dítěte, ale sama by se ptala, které vyšetření je v danou chvíli potřeba a zda se dá někdy použít jiná metoda. Vyjadřuje obavy z elektromagnetického záření. V rozhovoru zazní také obava z kontrolních bran na letištích a řečníci je spojují s rentgenovým zářením.

Po porodu podle její vzpomínky následují pravidelné návštěvy kvůli vážení, měření a později očkování. Potom přechází k tématu první horečky. Říká, že se o něm zajímala a že horečku vnímá jako součást imunitní reakce. Popisuje přístup, který při první horečce volila nebo by volila, včetně péče, trpělivosti a obkladů. Vyjadřuje názor, že ji někdy nechává proběhnout i více dní bez léků. Vzpomíná, že byla připravená na dva až tři dny a že by potom začala pochybovat. Podle její vzpomínky horečka trvala dva dny. Říká, že tehdy používali obklady.

Moderátorka vysvětluje, že horečku považuje za součást obrany těla. Záleží jí také na délce obtíží, dalších projevech a na tom, jestli se dítě dokáže vyspat. Zmiňuje Paralen, Panadol a Nurofen jako příklady léků, o kterých by uvažovala podle situace. Říká, že spánek je pro ni při nemoci důležitý. Vyslovuje názor, že první horečku by nechala proběhnout bez léků a bez antibiotik, protože má obavu o trénink imunity.

Václav se ptá, jak to dopadlo u syna. Moderátorka mluví o své obavě z vlivu antibiotik na mikroflóru. Vyzdvihuje kojení a popisuje, že v těhotenství i při rozjíždění kojení zkoušela čaje, bylinky a homeopatika. Na konci se chystá zmínit další věc. Záznam končí uprostřed věty.